Projekty pro pečující

Přečtěte si nový příběh pečující dcery o tatínka s Alzheimerovou nemocí. Nechte se inspirovat jejími zkušenostmi a tipy. Dozvíte se také, jak změnila přístup v péči a co to oběma přineslo.

Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), schválil nový lék proti Alzheimerově nemoci pod názvem Aduhelm™ (aducanumab-avwa). Stojí za ním vědci ze švýcarské univerzity. Lék má zpomalit zhoršování kognitivních funkcí tím, že odstraňuje plak toxické bílkoviny amyloid beta z mozku pacientů v raném stadiu Alzheimerovy choroby.

Profesor MUDr. Jakub Hort, Ph.D., mj. předseda správní rady Alzheimer nadačního fondu, poskytl Lidovým novinám rozhovor, v němž odpovídal na otázky týkající se nového léku proti Alzheimerově nemoci. Lék se jmenuje Aduhelm a před nedávnem ho schválila americká FDA. Evropské úřady se na schvalovací kolečko teprve chystají.

V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání, která má uchovávat vzorky mozkové tkáně i celé mozky lidí, kteří zemřeli na neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba. Jak vysvětlil Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice, banka urychluje výzkum neurodegenerativních nemocí a vývoj léků proti nim.

Alois Alzheimer popsal roku 1907 klinické i neuropatologické nálezy (ovšem pod jinými názvy a bez znalostí souvislostí) své pacientky Augusty D.. Nebyla schopna starat se sama o sebe, avšak zároveň odmítala pomoc ostatních. Po hospitalizaci se u ní dále objevila dezorientace, zhoršená paměť nebo problémy se čtením a psaním i s řečí a komunikací.

Nadační fond Seňorina podporuje kvalitní péči o lidi s Alzheimerovou nemocí či jiným typem demence. Propaguje Montessori přístup v péči o seniory s demencí, který pomáhá udržet sebeobslužnost a zachovat pocit vlastní hodnoty. Profesionální i rodinné pečující směřuje k cíleným aktivitám, které podporují soběstačnost nemocných a chrání je před sociální izolací.

Američtí výzkumníci objevili mozkové buňky, které jsou při Alzheimerově nemoci nejvíc zranitelné. Jde o buňky tzv. entorhinální kůry, která řídí paměť a orientaci v čase a prostoru. Studie je označovaná jako „svatý grál” boje proti zákeřnému onemocnění. Spoluautor studie Martin Kampmann z Institutu pro neurodegenerativní onemocnění v San Francisku tvrdí, že cílení léčby na tyto mozkové buňky by mohlo nemoc zastavit v jejích zárodcích.

Tým vědců z pražské Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením Günthera Kletetschky přišel na to, že mozku mohou uškodit zvětšené krystalky železa, které zapříčiní proces vedoucí k narušení jeho činnosti. Kletetschka uvedl, že ho k výzkumu lidských mozků přivedlo setkání s Robertem Bazalou, který k němu nastoupil na doktorát, když už měl vystudovanou medicínu.

Martin Tolar učil na prestižní univerzitě Yale, pracoval ve vedení farmaceutických firem a nakonec založil vlastní firmu Alzheon, která pracuje na vývoji léku proti Alzheimerově chorobě. Martin Tolar k tomu říká: „Důvod, proč dosud nebyl účinný lék na Alzheimera, je, že nikdo nevěděl, co nemoc způsobuje a co se přesně v mozku děje.

Nové výsledky ukazují, že dlouhodobější podávání nápoje mělo významné pozitivní účinky na paměť a další poznávací oblasti