Učení, myšlení, kreativitu a inteligenci můžeme podporovat celým svým tělem. Různé taneční choreografie posilují paměť, chápání v souvislostech či sekvenční rozhodování. Navíc se senioři potřebují pravidelně hýbat, aby předešli ztuhnutí, proleženinám. Tanec přináší prožitky radosti a také zvyšuje sebevědomí, pro seniory s demencí tak důležité.
Petr Veleta M.A., Ph.D., zakladatel pohybové a taneční metody EXDASE, tuto psychomotorickou terapeutickou metodu používá v rámci programů České Alzheimerovské společnosti nebo v domovech pro seniory. „Největším úspěchem jsou rozzářené oči, úsměvy a radost seniorů, s nimiž se setkávám při všech našich hodinách. Na chvilku zapomínají na bolesti, handicap a problémy a upřímně se baví.“ Řekl při rozhovoru s časopisem „Rezidenční péče“.
Podle odborníků je tanečně pohybová terapie jeden z prostředků, jak lidé s demencí mohou ještě komunikovat. Tanec jim pomáhá rozvíjet „fyzický slovník“. Tanečně pohybová terapie stimuluje všechny, i neverbální seniory. Když na ně není vyvíjen tlak, aby vyslovovali slova, která si nepamatují, mohou se uvolnit. A ten, kdo je rozrušený nebo úzkostný, což je u lidí s demencí časté, se může v rytmu hudby energicky pohybovat a zmírnit tak svou frustraci.
Jedním ze způsobů, jak komunikace, empatie a začlenění při tanci dosáhnout, je použití různých rekvizit. Rekvizity, jako jsou šátky a pěnové nudle, umožňují tlačení a tahání a nabízejí přirozené cesty, jak navázat kontakt, zejména s těmi s omezenou pohyblivostí. Tanec zmírňuje strach a „rozpouští“ další problémy s chováním, které jsou u demence běžné. Stává se, že občas lidé s omezenou pohyblivostí, kteří přijeli na vozíčku, při hudbě vstanou a začnou tančit, proto je důležité tanec provádět v bezpečném prostředí a s asistencí.
Pokud má člověk problémy s pamětí, tanec může pomoci vyvolat vzpomínky. Díky společenské interakci, která je jim důvěrně známá, můžou vyplynout i jejich témata, či reflexní chování. To znamená, že se senioři můžou rozpovídat třeba o tom, kam chodili do tanečních, nebo jaký tanec umí. Je dobré vybrat hudbu a tance i s kulturním významem. „Jakýkoliv pohyb do rytmu hudby, který uděláme s radostí a prožitkem, můžeme nazvat tancem. Tančíme tedy na polku, valčík, charleston, rokenrol, ABBU, čardáš i Karla Gotta. Hlavně je zábava a radost.“ dodal Petr Veleta při rozhovoru.
Před tančením je důležité posoudit pohybové vzorce a chování člověka jako vodítko k tomu, jak myslí a cítí se. Petr Veleta začíná své sezení takto: „Na začátku se za zvuku příjemné hudby všichni pozdravíme. Dále následuje malá rozcvička. Všichni si sednou rovně a nadechnou se a vydechnou.“ Taneční „veselky“ obvykle zahrnují zahřátí, rozhýbání rukou a nohou a natahování se, aby se tělo prodloužilo. Tanečně pohybová terapie pomáhá regulovat náladu, fyzicky uvolňuje člověka a stimuluje smysly. Tyto terapie nabízejí všem seniorům zdravý způsob, jak se těšit z každodenního života.
Účastníci tanečně pohybové terapie se po lekci či taneční aktivitě zcela promění. Tanec je velmi dobrý způsob, jak pomoci seniorům vnímat své tělo a pohyby. Někdo, kdo začal sezení shrbený, se nakonec začne pohupovat do rytmu. Senior, který byl letargický, si po chvíli poklepává prsty. „Velmi rád tančím s lidmi na vozíčku. Pustím hudbu, vyzvu dámu na vozíčku do tance, podám jí ruku a než mi začne říkat „já nemůžu, protože nemám nohy“, tak jedem po prostoru. Řeknu jen „tančete rukama“ a úžasné taneční vystoupení začíná. Paní se krásně usmívá, tančí a je šťastná. Většinou dostaneme potlesk.“ vysvětlil pan Veleta. Najednou se plně zapojí a pohybem vyjadřují své emoce.
Tanec může posílit myšlení i pocity. Ať už se jedná o předvádění rytmických pohybů aktivizační pracovnicí, nebo o zapojení rodiny a přátel. Tanečně pohybová terapie dává všem příležitost pocítit společnou radost. Nevadí, jestli senior tančí s ostatními, nebo sám v ložnici, dokud je tanec pro něj zábavný.
Zdroje:
Více o sdíleném obsahu zde.