Jak zvládat úzkosti a panické ataky? Tipy nejen pro pečující.

Péče o osobu s demencí nebo chronickým onemocněním může být nesmírně obohacující, ale také velmi stresující. Úzkost pečovatelů je běžnou zkušeností lidí, kteří pečují o své blízké, a může být náročné ji zvládnout. V tomto článku se zaměříme na příznaky úzkosti a jak může ovlivnit vaše zdraví. Přidáme také tipy a strategie, které vám pomohou úzkost zvládnout.

Co je úzkost pečujících osob?

Pečovatelská úzkost je typ úzkosti, kterou lidé zažívají, když jsou zodpovědní za péči o blízkou osobu. Tato úzkost může být způsobena řadou příčin, například obavami o zdraví osoby, o kterou pečujete, pocitem zahlcení pečovatelskými povinnostmi nebo pocitem izolace a nepodpory. Pečovatelská úzkost a zátěž může být obzvláště častá u lidí, kteří pečují o osobu s demencí, protože mohou čelit dalším výzvám, jako jsou potíže s komunikací s jejich milovanou osobou nebo zvládání náročného chování.

Účinky úzkosti na zdraví pečovatele

Pokud jste pečovatel, který zažívá úzkost, je důležité vědět, že se může negativně projevit na vašem zdraví. Výzkum ukázal, že úzkost může vést ke zhoršení kognitivních funkcí, zejména v oblastech, jako je pozornost a rychlost zpracování informací. To znamená, že pokud prožíváte úzkost, může být pro vás obtížnější vykonávat pečovatelské úkoly, což může situaci ještě více zhoršovat.

Panické a úzkostné ataky

Nároky spojené s péčí, jako je podávání léků, plánování schůzek a řešení nepředvídatelného chování, mohou způsobit, že se pečující osoby cítí přetížené a vystresované. Atak úzkosti může být vyvolán nahromaděným stresem, obavami a frustrací, zatímco záchvaty paniky mohou být vyvolány náhlými pocity strachu nebo paniky souvisejícími s pečovatelskými povinnostmi. Pečovatelé mohou během těchto záchvatů pociťovat fyzické příznaky, jako je bušení srdce, pocení a dušnost, což může péči ještě více ztížit. Je důležité, aby pečovatelé vyhledali podporu a zdroje pro zvládání stresu a úzkosti a upřednostnili vlastní péči o sebe, aby se tyto záchvaty nestaly chronickými a neovlivnily jejich celkové zdraví a pohodu.

Tipy, co při panické atace dělat:

  • Hluboké dechové cvičení: Pomáhá regulovat srdeční tep a zklidnit mysl. Nadechněte se na 4 sekundy, zadržte dech na 7 sekund a vydechněte na 8 sekund.
  • Postupná svalová relaxace: Napněte a poté uvolněte svaly od prstů na nohou až po hlavu. Soustřeďte se na pocity napětí a uvolnění.
  • Vizualizační cvičení: Představte si, že se nacházíte v uklidňujícím prostředí, například na klidné pláži nebo v lese. Soustřeďte se na pohledy, zvuky a pocity tohoto prostředí.
  • Zabývejte se sebepoznáváním a péčí o sebe sama: Cvičte, dostatečně spěte, cvičte mindfulness nebo meditaci a věnujte se činnostem, které přinášejí radost nebo uvolnění.

Zvládání paniky na veřejnosti:

  • Najděte si klidné a bezpečné místo: Koupelna, prázdná místnost nebo dokonce vyjití ven může pomoci snížit intenzitu záchvatu paniky.
  • Praktikujte hluboká dechová cvičení: Pomalu a zhluboka dýchejte, abyste zklidnili svou mysl a regulovali srdeční tep.
  • Připomínejte si, že jde o dočasnou záležitost: Záchvaty paniky nakonec pominou, a tak si připomínejte, že jde o dočasný zážitek.
  • Soustřeďte se na řešení jednoho příznaku po druhém: Místo toho, abyste byli zahlceni všemi příznaky, soustřeďte se na jejich postupné překonávání.
  • Používejte pozitivní samomluvu: Připomínejte si, že jste schopni záchvat paniky zvládnout a že děláte, co je ve vašich silách.
  • Vyhledejte podporu důvěryhodného přítele nebo člena rodiny: Mít někoho, s kým si můžete promluvit nebo kdo vám nabídne ujištění a pochopení, může být užitečné při zvládání prožívání záchvatu paniky na veřejnosti.

Úzkost a panika u osoby s demencí

Úzkost a záchvaty paniky jsou u lidí s demencí běžné a mohou být vyvolány řadou faktorů, jako jsou změny rutiny, neznámé prostředí a smyslová stimulace. Tyto prožitky mohou být pro osoby s demencí obzvláště nepříjemné, jelikož jim může činit potíže sdělit své pocity nebo pochopit, co se s nimi děje. Úzkost a záchvaty paniky se mohou projevovat řadou příznaků, jako je agitovanostagrese a neklid. Projevem můžou být i fyzické příznaky, jako je zrychlené dýchání a srdeční tep. Pečovatelé o osoby s demencí by si měli být vědomi příznaků úzkosti a záchvatů paniky a měli by podniknout kroky, které jim pomohou tyto prožitky zvládnout.

Tipy, jak pomoc při panice osobě s demencí:

  • Všímejte si příznaků záchvatu paniky nebo úzkosti u svého blízkého, jako je zrychlené dýchání, pocení a neklid.
  • Zachovejte klid a ujistěte svého blízkého, že je v bezpečí a že jste mu k dispozici, abyste mu pomohli.
  • Mluvte jemným a uklidňujícím tónem hlasu a používejte jednoduchý a srozumitelný jazyk, abyste pomohli svému blízkému pochopit, co se děje.
  • Používejte techniky odvedení pozornosti, například mluvte o příjemných vzpomínkách nebo se věnujte uklidňující činnosti, například hlubokým dechovým cvičením.
  • Pomozte svému blízkému soustředit se na dýchání tím, že mu dáte pokyn, aby se pomalu a zhluboka nadechoval a vydechoval.
  • Povzbuďte svého blízkého, aby se věnoval fyzickým aktivitám, jako je procházka nebo lehké protahování, které pomáhají uvolnit napětí a snížit úzkost.
  • Nabídněte svému blízkému uklidňující nápoj, například bylinkový čaj nebo vodu, abyste mu pomohli zůstat hydratovaný a uklidnit jeho nervy.
  • Zvažte konzultaci s odborníkem na zdravotní péči a prozkoumejte možnosti užívání léků na zvládání úzkosti nebo záchvatů paniky vašeho blízkého.

Mohlo by Vás zajímat:

Reference:

Cooper, C., Balamurali, T. B. S., & Livingston, G. (2007). A systematic review of the prevalence and covariates of anxiety in caregivers of people with dementia. International psychogeriatrics19(2), 175-195.

tLi, R., Cooper, C., Bradley, J., Shulman, A., & Livingston, G. (2012). Coping strategies and psychological morbidity in family carers of people with dementia: a systematic review and meta-analysis. Journal of affective disorders139(1), 1-11.

Bierman, E. J. M., Comijs, H. C., Jonker, C., & Beekman, A. T. F. (2005). Effects of anxiety versus depression on cognition in later life. The American Journal of Geriatric Psychiatry13(8), 686-693.

Líbilo se vám? Sdílejte!

Facebook
Twitter

Přihlaste se k odběru novinek

Čtvrtletně rozesíláme elektronicky informace o aktualitách z Centra. Přihlaste se a zůstaňte s námi v kontaktu.