Nejčastěji kladené otázky

Je pochopitelné, že když přijde do rodiny nemoc, úraz, hendikep, vyvstane okamžitě celá řada otázek z různých souvisejících oblastí. Nabízíme zde odpovědi na ty nejzákladnější z nich. Pokud byste potřebovali zodpovědět nějaké další, neváhejte se na nás obrátit. Buď budeme vědět sami, nebo vám doporučíme odpovídajícího odborníka.

Na co lze příspěvek na péči použít?

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy „spotřebován“ jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Dá se také předpokládat, že oba výše uvedené způsoby bude příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.

Pokud pečovatelské služby poskytuje organizace, musí se seniorem uzavřít písemnou smlouvu o poskytování sociálních služeb.

Kdo příspěvek na péči poskytuje?

O příspěvku na péči rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jejímž území má senior trvalý pobyt. Žádost o „příspěvek na péči“ je tedy možné podat na místně příslušném obecním úřadu na odboru sociálních věcí. Řízení o příspěvku by nemělo trvat déle než 90 dní, pro výplatu je rozhodný den podání žádosti, po jeho schválení bude vyplacen zpětně od data podání žádosti

Jakým způsobem se posuzuje, zda mi náleží příspěvek na péči?

– řízení o přiznání příspěvku na péči se zahajuje na základě písemné žádosti seniora

– zařazení do konkrétního stupně „závislosti“ je přímo úměrné závažnosti nepříznivé sociální situace

– při posuzování nároku se bere v úvahu nepříznivý zdravotní stav seniora

– na základě vyjádření praktického lékaře, odborných lékařů, případně funkčního vyšetření, zdravotní stav zhodnotí posudkový lékař v místě bydliště seniora.

– dále obecní úřad obce s rozšířenou působností provádí sociální šetření, při němž sociální pracovník v domácím prostředí zkoumá, jak je senior soběstačný a schopný samostatného života

– potřeba pomoci, tedy stupeň závislosti, vychází z činností běžného každodenního života, při nichž potřebuje senior o příspěvek pomoc nebo dohled

Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku.

Jaké jsou výše příspěvků?

Výše příspěvku závisí na stupni závislosti seniora na jiné osobě. Stupeň závislosti zhodnotí posudkový lékař v místě bydliště seniora.
Závislost může být ve
a) stupni I (lehká závislost – 800 Kč měsíčně), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje senior  každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu,
b) stupni II (středně těžká závislost – 4000 Kč měsíčně), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
c) stupni III (těžká závislost – 8000 Kč měsíčně), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
d) stupni IV (úplná závislost – 12000 Kč měsíčně), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

Jaké povinnosti musí splnit žadatel o příspěvek na péči?

Senior, který žádá o příspěvek na péči a jehož stav je tudíž třeba posoudit pro stanovení stupně závislosti, je povinen:
a)  podrobit se sociálnímu šetření,
b)  podrobit se vyšetření zdravotního stavu určeným lékařem nebo vyšetření zdravotního stavu v  určeném zdravotnickém zařízení,
c)  osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností.
Příjemce příspěvku je povinen
a)  písemně ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu,
b)  na výzvu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek, jeho výši nebo výplatu, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností lhůtu delší (týká se například hospitalizace),
c)  využívat příspěvek na zajištění potřebné pomoci.
Výplata příspěvku může být po předchozím písemném upozornění zastavena, příspěvek může být odňat nebo nepřiznán, jestliže žadatel o příspěvek či příjemce příspěvku tyto povinnosti nesplní.

Mohu od svého zaměstnavatele vyžadovat úpravu pracovní doby, pokud dlouhodobě pečuji o člena rodiny?

Tento nárok je deklarován zákoníkem práce, § 241 podle kterého:

(1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti.

(2) Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

(3) Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas.

Jak poznám, že se u blízké osoby projevuje tzv. demence?

Demence se projevuje individuálně (u každého člověka poněkud jinak), ale má i společné znaky, které zde zmíníme.  Jejích projevů přibývá s věkem a s průběhem stadií – od počátečního přes střední až po pozdní – během nichž se projevy od sebe liší  a stav se zhoršuje.

Aby se mohlo začít uvažovat o diagnóze demence, musí se poruchy u člověka projevovat současně ve 3 oblastech:

  • kognitivní funkce  (intelekt)
  • funkční schopnosti (pracovní a sociální oblast, celková soběstačnost)
  • chování (oblast behaviorální)

Tyto projevy musí být pozorovány setrvale a dlouhodobě a diagnózu i léčbu stanoví lékař. Je zde nutná spolupráce lékaře s rodinou, s dalšími odborníky a pečovateli, protože člověk s demencí sám není schopen (zvlášť v pozdějším stadiu) o svých obtížích objektivně vypovídat.

Co může člověk s projevy demence očekávat od lékaře specialisty?

Lékař zhodnotí osobní a rodinnou anamnézu, vyhodnotí změny kognitivních funkcí, paměti a chování pacienta během posledních měsíců či let,vyšetří kognitivní funkce pomocí testů, klinické vyšetření doplní laboratorními testy (kvůli vyloučení jiné příčiny kognitivní poruchy) a v případě jakýchkoli pochybností také zajistí vyšetření neurologické, včetně CT mozku.

Lékaři – specialisté zabývající se demencí, jsou neurolog, psychiatr a geriatr.

Lze demenci vyléčit?

Bohužel, lékařská věda nedokáže demenci doposud vyléčit. Léky mohou zmírnit projevy demence, oddálit nebo zpomalit její průběh. Zhruba stejný vliv na oddálení příznaků mají různá cvičení mozku – trénink paměti, orientace, pozornosti, a zaměstnávání mozku běžnými úkony a dovednostmi, které ještě nemocný zvládá.

Jaké jsou alternativní přístupy a terapie?

Jelikož demence snižuje komplexně celkovou kvalitu života a medikací ji doposud nelze zcela vyléčit,  jsou namístě nelékařské – psychosociální přístupy a terapie, jako jsou např. terapeutické aktivity, kognitivní terapie/trénink paměti, arteterapie/výtvarné tvůrčí aktivity, hudební, taneční a pohybová terapie, reminiscenční terapie, speciální komunikační techniky – např. neverbální komunikace, ergoterapie atd.

Existuje možnost prevence demence?

Pomineme-li lékařská stanoviska, zatím není prokázáno, že by určité metody, jako je trénování mozku apod. mohly vzniku např. Alzheimerovy choroby zabránit. Některé průzkumy však poukazují na to, že by postup již započaté demence mohly zpomalit, případně zmírnit její průběh.

Není ale možné zaručit, že člověk, který se bude řídit jakýmikoliv návody, se nebezpečí demence vyhne.

Víme jistě, že nám prospěje, budeme-li vést zdravý způsob života, dodržovat správnou životosprávu, vyhýbat se všeobecně známým škodlivinám, udržovat si  fyzickou i psychickou kondici, pozitivní naladění a duševní svěžest.

Určitě pomáhá nacházet si na každý den důvody k radosti a něco, na co se můžeme těšit, neztrácet zájem a chuť poznávat nové věci, dělat něco užitečného pro sebe i pro druhé lidi a stále mít někoho rád.

Pokud se vám informace zdají zajímavé, využijte ikon pro sdílení na sociálních sítích: