Reportáže ze Seňoriny

Used for the like, share, comment, and reaction icons

30.3.2020 17:08

Seňorina

JARNÍ SRDCE! V čase, kdy řešíme krizové scénáře pro ochranu našich klientek a klientů i našich pracovnic, nám pomáhají a dodávají energii dobrovolníci, a vůbec všichni, kdo se nám ozývají s nabídkou ochranných prostředků a další pomoci. Když kromě nákupu přinesla naše spřízněná duše a dobrovolnice Adéla Blažková toto jarní srdce, dojalo nás to. Děkujeme ze ❤️ všem!🙏 ... See MoreSee Less

JARNÍ SRDCE! V čase, kdy řešíme krizové scénáře pro ochranu našich klientek a klientů i našich pracovnic, nám pomáhají a dodávají energii dobrovolníci, a vůbec všichni, kdo se nám ozývají s nabídkou ochranných prostředků a další pomoci. Když kromě nákupu přinesla naše spřízněná duše a dobrovolnice Adéla Blažková toto jarní srdce, dojalo nás to. Děkujeme ze ❤️ všem!🙏Image attachmentImage attachment

Comment on Facebook

Vážím si Vaší práce🙌☺️,milá Seňorino👍❤️🍀.

26.3.2020 18:38

Seňorina

V této době, kdy objímání nepřipadá v úvahu, vás možná potěší dojemné video ze setkání sympatické herečky Terezy Kostkové se svou paní učitelkou ze školky, paní Alenkou. Ta si návštěvu Terezky, jak ji oslovovala, přála v rámci projektu Ježíškova vnoučata, projektu od Český rozhlas. Nakonec se celé setkání uskutečnilo díky patronce Seňoriny, herečce Martina Preissová a natočil a sestříhal ho zdarma náš dvorní fotograf Jan Hrdý. Moc děkujeme všem. Pusťte si to klidně několikrát, slzy nejsou ostuda, a sdílejte. ... See MoreSee Less

Video image

Comment on Facebook

Jsem dojatá

Nádhera

25.3.2020 19:40

Seňorina

Vážení a milí naši podporovatelé, rodinní příslušníci našich klientů, milí a křehcí naši klienti, vážené a obětavé naše pečovatelky a všechny další pracovnice, slavíme dnes 5 let od vzniku trochu jinak, než jsme si to plánovali a představovali. 🥂🎉 Věříme, že později si to vynahradíme osobně. Dnes tedy aspoň videoprezentace, kam jsme za 5 let náročné spolupráce s vámi všemi došli. Děkujeme všem, i našemu nejbližšímu Nadační fond Seňorina, který vznikl proto, abychom to ekonomicky utáhli. 💰Děkujeme zakladatelům, jmenovitě panu Ing. Arch. Michalu Švarcbachovi, který vložil nemalé finanční prostředky své firmy Maudi s.r.o. a vlastní čas a schopnosti, aby se Centrum Seňorina Na Poříčí 36 mohlo narodit a projít batolecím věkem. 👶 Dneska je Seňorina předškolák... a určitě se má ještě co učit. Ale my víme, že má tuhý kořínek, jde správným směrem a věříme, že ani koronavirus ji nepoloží. 🦠 Zdravíme také všechny, kdo k nám teď kvůli zákazu návštěv nemohou chodit, třeba na Kavárnu ☕️, a těšíme se na vás snad už brzy. Oslavte to s námi aspoň na dálku, ať už si připijete🥂, nebo jenom nasdílíte toto video🎥.
DĚ-KU-JE-ME.
Zdraví vás ze ❤️ momentálně online virtuální ředitelka Jarka Švarcbachová😉 a děkujeme moc fotografovi Honzovi H, Eva Holá, ČEZ, a. s. a patronce Seňoriny Martina Preissová! 🙏👏💪✌️🤗
... See MoreSee Less

Video image

Comment on Facebook

25.3.2020 00:02

Seňorina

Děkujeme Mgr. Miroslav Šubrt, psycholog za výrobu a distribuci cestovní dezinfekce na ruce dle receptury WHO. Každá pracovnice centra má lahvičku zdarma od Jarka Švarcbachová. Každá další je za symbolickou částku 50 Kč (50% výrobní ceny). Děláme maximum, abychom chránily jak sebe, tak klienty 💪🏽! ... See MoreSee Less

Děkujeme Mgr. Miroslav Šubrt, psycholog za výrobu a distribuci cestovní dezinfekce na ruce dle receptury WHO. Každá pracovnice centra má lahvičku zdarma od Jarka Švarcbachová. Každá další je za symbolickou částku 50 Kč (50% výrobní ceny). Děláme maximum, abychom chránily jak sebe, tak klienty 💪🏽!

Comment on Facebook

Míšo, děkuji za sdílení i panu Šubrtovi za dezinfekci, zvlášť když od státu bohužel zatím nemáme ani kapku. Vážím si téhle pomoci. 🙏👏✌️😍

Jarka Švarcbachová Jarko spojte se s VŠCHT Praha, rádi s desinfekci pomohou. V jejich Technologickém Parku v Kralupech vyrostla improvizovaná výrobní linka, nevím, kdy přesně ji spouští, ale ta má kapacitu 1000l denně. Dám Vám sem odkaz.

Nahrát více článků

Jednotlivé typy aktivit a terapií

Kognitivní trénink

Kognitivní trénink slouží k procvičování kognitivních poznávacích funkcí (uvedeny níže), díky kterým vnímáme svět kolem sebe . Procvičovat tyto funkce bychom měli po celý život, protože jejich výkon ve stáří klesá, přičemž mezi odborníky panuje názor, že si lze během života vytvořit tzv. mentální/kognitivní rezervu, která alespoň po určitou dobu kompenzuje prokázané neurodegenerativní onemocnění. Trénink lze vnímat jako prevenci před vznikem demence i jako jeden z prostředků k zachování soběstačnosti v jejím průběhu.

 Trénink probíhá za využití tužky a papíru, různých běžně dostupných karetních nebo stolních deskových her, křížovek, kvízů, hlavolamů, skládaček, ručně vyrobených pomůcek nebo předmětů denní potřeby (nástěnné hodiny, kalendář, noviny, fotografie, knoflíky atd.). Kognitivní trénink se realizuje již na úrovni dialogu – povídáním např. při procházce v parku, během společného pití kávy nebo prohlížení fotografií. Tyto formy tréninku najdou využití jak v domácí, tak institucionální péči.

 U lidí s demencí se využívá v kognitivním tréninku speciálních pracovních listů, sad pomůcek pro kognitivní trénink nebo počítačových programů. Kognitivní trénink pak zpravidla vede aktivizační pracovnice/pracovník. Trénink může probíhat individuálně nebo skupinově.

 Speciální pomůcky k tréninku kognitivních funkcí jsou interaktivní a dají se využít u lidí v různém stádiu demence. Jejich využití je pestré a obtížnost úkolů je lehce upravitelná. Na trhu je k dostání taktéž velké množství odborné literatury, která se věnuje jak teoretické, tak praktické stránce tréninku kognitivních funkcí.

A co tedy všechno procvičujeme?

        paměť, která se dá rozdělit na senzorickou (ultrakrátká, max. několik vteřin) – smyslovou; krátkodobou (5–9 prvků, vteřiny až minuty); dlouhodobou (dlouhodobě v nevědomí), která se dále dělí na procedurální a deklarativní,

        pozornost,

        smyslové vnímání,

        orientaci v čase a prostoru,

        usuzování (logické úlohy),

        jazykové – řečové schopnosti,

        abstraktní myšlení,

        grafomotoriku.

Arteterapie

Arteterapie vychází z léčebného potenciálu výtvarných aktivit. Je oborem, který stojí na pomezí psychologie, psychoterapie a umění. Arteterapie dává člověku možnost tvořivě se projevit a vyjádřit to, co slovy vyjádřit nejde. Pomáhá zbavit se napětí a cítit se uvolněněji. A jako každá tvořivá činnost přináší pocit radosti a uspokojení. Je jednou z cest, jak lépe porozumět sami sobě i lidem, se kterými pracujeme. Je to způsob, jak své klienty lépe poznat a lépe pochopit, co je pro ně důležité. V obrázku se zrcadlí to, co právě člověk prožívá, co cítí, vnímá a kdo je. V arteterapii nejde o zhotovení díla, které by bylo vysoce umělecky hodnotné, ale o prožitek z tvoření a vybudování příjemného místa pro sdílení a komunikaci.

Pro seniory může být arteterapie prostředkem, jak relaxovat a odreagovat se. Může pomoct vyjádřit a podělit se o své myšlenky, pocity a emoce. Posiluje kognitivní funkce, koncentraci pozornosti, grafomotorické dovednosti, stimuluje kreativitu apod.

U seniorů s demencí, kteří mohou mít potíže v komunikaci, představuje arteterapie eventualitu vyjádřit se jinak než slovy. Umožňuje jim zapojit se do skupiny a cítit se tak jejím aktivním členem, navázat hlubší kontakt s pracovníkem. Arteterapie také pomáhá udržovat psychické i motorické schopnosti a dovednosti a dokáže pozitivně ovlivňovat emoce.

Arteterapie může probíhat ve skupině nebo individuálně

Tvoření ve skupině přináší mnoho výhod. Každý ve skupině má možnost zažít pocit, že je viděn a slyšen, byť třeba jen skrz obrázek. Jedinec zjišťuje, že případné obavy z tvorby zažívají i ostatní. Ovšem jeden odvážlivec velmi často povzbudí k aktivitě i ostatní. Člověkem rezonují témata, která se v arteterapii zpracovávají. Tímto způsobem může s druhými sdílet svůj pohled na svět, vzpomínky, co jej těší nebo i trápí. Může se ostatním otevřít tak, jak je mu to milé a jak se chce ostatním přiblížit.

Oproti tomu individuální arteterapie nabízí možnost větší míry zapojení a komunikace terapeuta. Ten má možnost se klientovi věnovat po celou dobu a aktivitu mu tzv. „ušít na míru“. Odpadá také obava z hodnocení „co tomu řeknou ostatní“ a může se jít více do hloubky.

Úskalím arteterapie se seniory mohou být právě jejich obavy z výtvarného vyjádření, očekávání negativní reakce ostatních, přesvědčení, že tvorba je jen pro děti či umělce. Není se čemu divit. Je třeba si uvědomit, že mnozí klienti naposled tvořili v dětském věku. Pro pracovníky se seniory je tedy výzvou, jak postoj „to je jen pro děti“ přeměnit na „v našem věku si už můžeme i hrát“. Pomáhá laskavý přístup a povzbuzení od pracovníků.

Dramaterapie

Dramaterapie je metoda skupinové psychoterapie, která k terapeutickým účelům používá prostředky dramatického umění. Jí velmi blízké a v mnoha bodech se překrývající jsou psychoterapeutické metody psychodramatu a teatroterapie.

Význam dramaterapie a příbuzných psychoterapeutických postupů leží především v oblasti psychologické a sociálně psychologické. Má vést klienty:

  • k zlepšení sociálních dovedností a dovedností v interpersonální komunikaci,
  • k získání schopnosti adekvátně reagovat na různé sociální situace, zejména konfliktní a zátěžové,
  • k získání náhledu na vlastní chování a vlastní motivy,
  • k získání schopnosti chápat emoce, motivy a jednání jiných lidí,
  • k možnosti vyjádřit své emoce a psychické a sociální problémy zprostředkovaně, někdy i metaforicky, a tím redukovat vnitřní napětí,
  • k získání reálného pohledu na vlastní schopnosti, vlastní chování a vlastní sociální postavení,
  • k zvýšení odolnosti vůči psychické zátěži a k celkové harmonizaci osobnosti.

Dramaterapie a příbuzné způsoby psychoterapie jsou využívány zejména pro skupiny lidí:

  • s psychickými poruchami a nemocemi,
  • s poruchami v sociální a psychosociální oblasti,
  • s autismem a mentálním postižením.

Je ovšem možné je použít i při aktivizační práci se seniory s demencí. Použití pro tuto skupinu klientů má však svá specifika daná nejen úbytkem kognitivních schopností klientů, ale i jejich fyzickými a zdravotními omezeními. Také cíl je poněkud jiný. Cílem dramaterapie a příbuzných metod u seniorů s demencí je především:

  • stimulovat řeč a kognitivní funkce (myšlení, paměť, vnímání),
  • podporovat schopnost soustředit se a spolupracovat,
  • zprostředkovat prožitek pozitivních a radostných emocí.

Reminiscence

Reminiscence (z latinského "reminiscere" = vzpomenout si, vybavit si v paměti) je metoda, která cíleně pracuje se vzpomínkami zejména v situacích, kdy vzpomínání může člověka povzbudit, poukázat na jeho hodnotu, podpořit dobré vztahy mezi lidmi a pomáhá tak vnímat život v kontextu jeho přirozeného běhu se všemi jeho radostmi i těžkými okamžiky.

Vzpomínáme po celý život, v seniorském věku pak má vzpomínání svůj specifický význam. Člověk v závěrečné etapě života bilancuje, zaobírá se jednotlivými okamžiky a tím, co bylo dobré, co se povedlo a co bylo obtížné. Život se stává pestrou paletou, na které bývají jak jasné a radostné vzpomínky, tak vzpomínky na okamžiky těžké a náročné. Vše patří k životu, tvoří jedinečný životní příběh a s ním spojené vnímání vlastní identity.

Vzpomínání v seniorském věku pomáhá v uvědomění si vlastní hodnoty v okamžicích, kdy už věci nejde dělat jako dřív. "Teď už něco nemohu, ale pořád jsem to já – ten stejný člověk, který se v životě neztratil a spoustu věcí dokázal." Díky vzpomínání lze životní role a úspěchy připomenout a přenést je do přítomnosti.

Vzpomínání je aktivitou, která má velký společenský náboj. Sdílení vzpomínek ve dvojici nebo ve skupině dává možnost prožít pocit sounáležitosti, společně se zasmát. Při sdílení těžkých vzpomínek může skupina člověka podržet a vyjádřit mu podporu. Společné vzpomínání může být plné humoru, radosti a naděje.

Vzpomínání je pro seniory aktivitou přirozenou a pro většinu z nich i vhodnou. Úlohou reminiscenčního pracovníka (kterým ale může být i rodinný nebo profesionální pečující) je pak vzpomínání podpořit a případně pak pomoci vzpomínky vhodným způsobem zaznamenat. Může se jednat o přidanou hodnotu v rámci běžné péče, kdy se lze ve vhodných okamžicích doptávat na události ze seniorova života (např. "Dnes venku sněží – pamatujete si, jaké byly zimy, když jste byl malý?") nebo může jít o plánovanou aktivitu, kdy reminiscenční pracovník vzpomíná se seniorem ve dvojici, se skupinou seniorů nebo realizuje jiné reminiscenčně zaměřené aktivity (mezigenerační projekty, projekty kreativně zaměřené atd.). Tyto aktivity mají svůj předem specifikovaný cíl (např. posílit mezigenerační vztahy v rodině, podpořit adaptaci nového klienta v zařízení) a podle toho se také připravuje jejich obsahová náplň.

Reminiscence se seniory s demencí

Pro seniory s demencí jsou reminiscenční aktivity velmi vhodné, protože se zaměřují zejména na dlouhodobou a motorickou paměť. Tu mají senioři s demencí zachovanou i v pozdějších stadiích nemoci. Texty písní, taneční kroky, pohyby spojené s dříve vykonávanou prací – to vše "funguje" i v době, kdy se ztrácí schopnost běžné verbální komunikace.

Jak tedy využít reminiscenci v péči a v kontaktu s člověkem s demencí?

Pokud je to možné, je vhodné seznámit se s životním příběhem daného člověka. S tím, kde vyrůstal a žil, co rád dělal, jaká byla jeho profese, jak trávil svůj volný čas, jaké byly jeho denní rituály a zvyklosti. Zde mají výhodu rodinní pečující, protože buď informace sami mají nebo mají lepší možnost je získat. Nicméně ať už daného člověka známe nebo ne, je užitečné připomenout si jeho život od narození až po současnost. Zaznamenat si o něm důležitá fakta a soustředit se na okamžiky, věci a místa, která pro něj byla důležitá nebo je měl rád. Uvědomit si jeho život v kontextu společenské a kulturní situace dané doby.

Canisterapie

Canisterapie je brána jako podpůrná metoda rehabilitační péče a pod tímto pojmem rozumíme léčebný kontakt psa s člověkem.

Pes dokáže lidem upřímně nabídnout lásku a přátelství, pocit vzájemné potřebnosti a respektování. Starý člověk s ním ve styku opět přebírá zodpovědnost, což zvyšuje jeho sebevědomí, protože tím získává náplň svého současného života.

Dobrý vztah seniora ke zvířatům dovede zastoupit chybějící mezilidské vztahy, posílit pocit spokojenosti, radosti, ale především posílit pocit subjektivního zdraví.

Je prokázáno, že starší majitelé psů jsou se svým životem spokojenější než ti bez psa. Pes působí jako léčebný prostředek proti stářím podmíněné nesoustředěnosti, zapomnětlivosti a zmatenosti.

Při vzájemné interakci mezi seniorem s demencí a canisterapeutickým psem je nutný dohled a přítomnost pracovníka příslušného zařízení. Canisterapeut musí mít dostatek informací o seniorech, například jaký mají vztah ke psům, jejich způsob komunikace a vyjadřování a jiné informace potřebné ke stanovení canisterapeutických cílů. U lidí s demencí je důležitá pravidelnost.

Canisterapeutický pes působí jako motivační prvek ke správné výslovnosti, například při dávání povelů. Komunikací se psem a o psovi procvičujeme řeč – můžeme využívat obrázky se psy, povídat si o jejich denním režimu a výcviku. Zároveň procvičujeme dlouhodobou paměť prostřednictvím vzpomínání na psa při prohlížení fotografií.

Pes je tématem k hovoru teď a tady. S jeho příchodem se uvolní atmosféra a okamžitě je o čem si povídat, vynoří se vzpomínky a lidé se více sbližují. Pes rozumí neverbální komunikaci a seniorovi s demencí vděčně naslouchá, senior s ním může komunikovat tak, jak umí. Pes je tím, co seniora momentálně zajímá.

Canisterapie u lidí s demencí napomáhá procvičovat jemné a hrubé motoriky, včetně stimulace smyslů, například kontakt s příjemně měkkou srstí při hlazení a mazlení psa, olizování ruky, podávání pamlsků, česání psa, házení aportů, manipulace s vodítkem nebo postrojem psa, procházka po chodbě se psem na vodítku.

To vše přináší seniorům s demencí emočně libé prožitky. Senioři s demencí žijí ve svém vlastním světě a hovoří o věcech, které jsou pro nás nesrozumitelné a neumíme si je dát do souvislostí. Často to vypadá, že seniora s demencí něco trápí, opakuje neustále dokola stejné věty nebo slova a nám se nedaří mu porozumět.

Pes může být společníkem a důvěrníkem, který mu porozumí a kterému lze vše říct. Pro seniora s demencí je velmi důležité, aby zažíval úspěch a vhodně zvolené canisterapeutické aktivity jsou jednou z možností, jak lze úspěchu dosáhnout.

Mezigenerační setkání

Mezigenerační setkávání slouží k vytváření sociálního kontaktu a navazování vztahů mezi lidmi různého věku, které se realizuje převážně ve skupině nebo se skupinou v rámci instituce. Setkávání podporuje vzájemný respekt, partnerský přístup, sdílení zkušeností, dovedností, a to v harmonické atmosféře, kdy zúčastnění mohou pocítit radost ze života a vzájemné obohacení.

Nejčastějším modelem mezigeneračních setkávání bývá propojení lidí seniorského věku (65 let výše) a dětí předškolního až mladšího školního věku (cca 3–11 let), kdy menší skupina dětí navštěvuje skupinu seniorů v domovech pro seniory, nebo kdy senior dochází za skupinou dětí do mateřské školy. Setkávání však může probíhat také individuálně – člověk s člověkem, kdy např. student/ka střední školy navštěvuje seniora/ku v rámci dobrovolnictví.

Centrum Seňorina vlastní značku Mezigeneračně, kterou uděluje Mezi námi, o.p.s. Díky spolupráci s Mezi námi, o.p.s. nás navštěvují MŠ Klásek a MŠ Pobřežní jedenkrát za měsíc.

Domlouvání a podobu návštěv mezi zařízením a mateřskými školami zprostředkovává koordinátor/ka z Mezi námi o.p.s. Mateřské školy si samy připravují program pro naše klienty. Většinou setkání probíhá následujícím způsobem:

  • přivítání – děti a klienti se pozdraví navzájem, děti obejdou klienty a podají jim ruku,
  • řízená komunikace – jakou má kdo náladu, jaké je venku počasí, co kdo měl k snídani, co bude k obědu apod.,
  • děti přednesou básničky a zazpívají písničky spolu s paní učitelkou,
  • příprava pracovní plochy (zapojení dětí a klientů),
  • hlavní činnost – to zpravidla bývá výtvarná činnost nebo pečení,
  • podpora ve spolupráci mezi dětmi a klienty – proces tvoření,
  • neřízená, přirozená komunikace mezi všemi,
  • úklid pracovní plochy (zapojení dětí a klientů),
  • rozloučení – pozdrav a podání ruky.

Párkrát jsme zrealizovali také návštěvy skupiny žáků ZŠ. Jedné dívce ze skupiny se interakce s našimi klienty zalíbila natolik, že začala chodit samostatně a pravidelně na návštěvy. Stala se tak ve třinácti letech naší nejmladší dobrovolnicí.

Seniorský věk s sebou přináší různá zdravotní znevýhodnění jako např. zhoršení sluchu, chůze, paměti, inkontinenci. Vlivem těchto a jiných zdravotních hendikepů vzniká riziko osamocení spolu se snížením soběstačnosti. Proto je velmi důležité zprostředkovat lidem seniorského věku sociální interakci a zároveň je podporovat v tom, co ještě zvládnou sami, ubezpečit je, že nepřestali být pro společnost přínosem. Děti mají spoustu elánu a jsou přirozeně zvídavé. Stále se něco učí, proto jsou pro lidi seniorského věku podnětem k radosti a narušení stereotypu. Při interakci dítě-senior dochází ke vzájemné pomoci, uplatnění schopností a dovedností, střídá se mezi nimi role „učitel“ –„žák“ naprosto přirozeně.

Zdroj: Aktivizace a její význam v péči o seniory